vytvořeno: 3.3.2019, před 6 roky v rubrice Aktuality
Tentokrát to bylo datum 18. – 22. února. Týden, kdy na naší škole proběhl každoroční a všem známý projekt Edison. Čas příjezdu našich Edisonů jsem se dozvěděli až dvě hodiny před tím, než jsme je jeli vyzvednout na vlakové nádraží do Starého Města. Byla jsem poměrně zaskočená tím, jak rychle se události udály. Studentka z Číny dojela na nádraží ještě dřív než většina Edisonů, zbytek dojel o několik minut dřív, než bylo plánované a tak jsme si je s obrovským úsměvem na tváři odvezli domů.
S tím samým úsměvem jsme se sešli v pondělí ráno. Pěvecké a klavírní výkony, prezentace plná fotek z předešlých Edison týdnů, které bychom někteří radši ani neviděli a slivovice, která všechny nastartovala na první den učení. To všechno bylo obsahem opening ceremony.
Zbylá dopoledne nás už vysokoškolští studenti seznamovali s jejich zemí, kulturou, jídlem, společenskými problémy a nezapomněli samozřejmě představit ani sebe, jejich sny a rodiny, a hlavně smysl pro humor, který přinášeli do hodin. A které země to vlastně letos byly? Maroko, Rusko, Gruzie, Indonésie, Indie a Čína. A já jsem opravdu ráda, že jsem měla možnost se dozvědět něco nového právě o těchto zemích, protože každá byla opravdu jiná.
V odpoledním programu nechyběla každoroční návštěva našeho kostela a Event centra, zahráli jsme si společně Laser game a bowling, prohlédli si Uherské Hradiště a ve čtvrtek jsme tento týden zakončili ve sklípku u Juráků. Nevím vlastně, kdy se všechno stalo, ale události se opět odehrály poměrně rychle, jako na začátku projektu. Každý z nás měl možnost poděkovat za tento týden, společně jsme se vyfotili a pak už jsme si jen povídali a naši hosté ochutnávali místní víno.
A najednou tady byl pátek a čas se rozloučit. Stejně jako přišel čas, abych celý tenhle týden shrnula. A tak doufám, že se mi to povedlo alespoň stručně vystihnout. Protože kdybych měla rozepisovat vše, co se ten týden stalo, bylo by to na mnohem víc stran. Chci jen na závěr říct obrovské děkuji. Všem, kteří se na tomto projektu opět podíleli. Speciálně panu učiteli Chovancovi – bylo mi ctí s Vámi na tomto projektu spolupracovat. A nakonec – DĚKUJEME EDISONI! Za všechno, co jste nás naučili!
Míša Grebeňová, 3.H
