Ohlédnutí za výměnným pobytem italských studentů

Naše škola SOŠ a Gymnázium udržuje dlouholeté přátelství s původně zemědělskou, dnes střední odbornou školou Istituto Istruzione Superiore ve čtvrti Borgo Piave, v italské Latině, asi 60 km od Říma. První návštěva v Latině se uskutečnila ještě před sametovou revolucí, v září 1989. Od té doby se víceméně pravidelně konají vzájemné návštěvy a výměny učitelů a žáků, jejichž cílem je nejen cestovat, seznámit se s historií a kulturou, navštívit památky a odborná pracoviště, ale především strávit společný čas, seznámit a spřátelit se, poznat a porovnat práci ve škole, vyměnit si zkušenosti. Na konci loňského června jsme po více než dvouleté odmlce, kdy italská škola renovovala některé provozy a zaváděla nové obory, znovu vyrazili do Latiny celí natěšení vidinou krásného konce školního roku a nekonečného času prázdnin před námi. Bylo nás dvacet šest pasažérů včetně pana ředitele Mgr. Chromka a směřovali jsme na jih, za sluníčkem, vstříc novým zážitkům.

Školní povinnosti z nás spadly, všichni si měli co povídat, autobus byl plný vtípků, smíchu a dobré nálady. V Latině už na nás čekali a po výborném obědě jsme nedočkavě vyrazili k moři. Každý okouzleně nasával jeho vůni, poslouchal, jak hučí, pozoroval, jak se převaluje, a za chvilku už jsme to nevydrželi a vrhli jsme se do průzračné vody. Většinou bílí a někteří růžoví, namazaní ochrannými krémy s blokem 30+ jsme si užívali nádherného dne, plavali, jen tak relaxovali, a vyhřívali se v horkém písku mezi snědými Italy a z našeho nestandardního vzhledu jsme si nic nedělali.

Pobyt v Itálii nás okouzlil. Kromě bohatého kulturního programu ve „věčném městě“ Římě a regionu Lazio jsme se téměř každý den koupali v moři a vyhřívali na plážích pyšnících se modrou vlajkou „Bandiera blu“ za čistotu, poznávali partnerskou školu a její praktická a odborná pracoviště: výrobnu sýrů, chov zvířat, školní vinohrad, ale také nové obory – gastronomii, výrobu cukrovinek, hotelnictví. Ačkoli v době naší návštěvy italští studenti měli už prázdniny, každý den několik z nich s námi vyrazilo a dělali nám společnost při exkurzích v botanické zahradě, na buvolí farmě, v národním parku, v zahradách Ninfa nebo starověkém přístavu Ostia Antica. Náš pobyt v Itálii utekl jako voda, ale neloučili jsme, se věděli jsme, že v dubnu přijedou učitelé a studenti z Latiny k nám na Slovácko, do Starého Města.

Poslední březnový večer se řada z nás sešla v areálu školy, abychom přivítali a ubytovali naši milou návštěvu : čtyři učitele a 35 studentů všech oborů školy z latinské Borgo Piave. Po vydatném odpočinku na Domově mládeže jsme v sobotu ráno zahájili dlouho a pečlivě připravovaný program návštěvou Archeoskanzenu a Živé vody v Modré. Odtud jsme pěšky, jako správní poutníci, zavítali na Velehrad a prohlédli jsme si baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje a poutní areál.  Počasí nám přálo i v odpoledních hodinách, kdy jsme pokračovali další sondou do vzdálené historie našeho kraje v Památníku Velké Moravy „Na Valách“ a výstupem na vyhlídku kostela sv. Ducha ve Starém Městě. Neděle proběhla ve znamení sluníčka, přírody a odpočinku v jednom z nejnavštěvovanějších míst na Moravě - zlínské ZOO. Onu neděli byla atraktivní podívaná na jarní flóru a faunu ještě umocněna krásným počasím, teploty se vyšplhaly na rekordních 25 stupňů Celsia!

V pondělí ráno nás přivítali pan starosta a místostarosta na radnici Starého Města a shodně vyjádřili svou radost z přátelských kontaktů mezi oběma školami i naději na rozvoj vztahů obou měst v dalších oblastech. Na závěr milé návštěvy došlo i na tradiční vdolečky a každý ze studentů dostal čokoládku s fotografií Starého Města. V dopoledním programu jsme pokračovali v přírodním a kulturně-historickém areálu Rochus Parku, kde jsme prostřednictvím erudovaných průvodců pronikli tentokrát do nedávné historie a prohlédli si nejen přírodní areál chráněný Naturou 2000 s výskytem vzácných rostlin a živočichů, ale i kapli Sv. Rocha a venkovská stavení, která někteří z nás ještě pamatují z doby svých babiček. Odpoledne jsme na nikdy nedobytém hradě Buchlově v doprovodu samotného pana kastelána poznávali architekturu, funkce a vývoj středověkého obranného hradu, ale i zajímavosti a méně známá fakta o křížích v hradní kapli, Lípě neviny, černém psu i korýtkách a pavích perech. Při výhledu z věže do okolí jsme se přesvědčili, že i ve 21. století „od Buchlova větr věje“.

Úterní ráno patřilo prohlídce školy a nakouknutí do vyučovacích hodin. Potom s námi italský „pullman“ zamířil tentokrát na východ, do skláren Květná. Atraktivní prohlídka výroby tradičního skla Bohemia spojená s nákupem suvenýrů ve zdejší prodejně způsobila, že jsme odtud bez přestávky, s bagetou v ruce přímo zamířili do výukového a prezentačního centra pži Slováckých strojírnách v Uherském Brodě. Toto zařízení na podporu výuky hi-tech technologií v odborných předmětech středních škol při Slováckých strojírnách se má čím pochlubit, a tak jsme obdivovali laboratoře pro výuku robotiky a automatizace, CAD-CAM systémů a CNC techniky, 3D tiskárnu a modelování, programovatelné roboty provádějící bezchybně mnohačetné operace. Odlehčením pro naše hlavy a atrakcí pro italské hosty bylo seznámení se s pivovarnickou technologií pivovaru Uherský Brod. Náročný den pokračoval po večeři prohlídkou vinného sklepa a ochutnávkou čtyř vzorků oblastního vína v Polešovicích.

Ve středu jsme našim hostům připravili další ochutnávku z činnosti školy. Při slavnostním uvítání panem ředitelem v aule školy zatančili a zazpívali členové školního folklórního souboru a studenti prvních a druhých ročníků. Poté nás čekal nejvzdálenější cíl celého týdne: Moravský kras s propastí Macochou, plavba Punkevními jeskyněmi s bohatou krápníkovou výzdobou po podzemní říčce Punkvě a veletržní či průmyslová metropole Moravy - město Brno. Počasí se znatelně ochladilo, a tak všem přišlo vhod rozhýbat si tělo při podvečerním utkání ve volejbalu ve školní tělocvičně.

Předposlední den jsme našim hostům představili honosné sídlo a reprezentační rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů, státní zámek  Kroměříž. Zdejší architektura, zahrady a sbírky patří k nejhodnotnějšímu kulturnímu dědictví naší země a jejich unikátnost stvrzuje zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, která byla do své původní historické podoby rekonstruována v roce 2014, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. V odpoledních hodinách nás čekala důstojná tečka za programem, chov anglického plnokrevníka v hřebčíně v Napajedlích.

Další hodiny už patřily jen loučení. Při společné slavnostní večeři našich a italských žáků a učitelů v restauraci Masaro ve Starém Městě jsme si předali nejen již tradiční pamětní certifikáty o účasti na výměnném pobytu, ale také dárečky, med, kraslice a zpěvníky moravských písnček, většinou z šikovných rukou našich i italských studentů. Večer ještě zdaleka nekončil a nikdo nešel spát, a tak povídání, zpěv a výměna adres a kontaktů pokračovala v jídelně školy do pozdních hodin.

V pátek ráno jsme se šli s našimi milými hosty rozloučit a zamávat jim na cestu do Prahy, kterou měli ještě před sebou a věřte nevěřte, došlo i na slzičky.

Byl to nádherný týden plný přátelství, vzájemného se poznávání a výměny dojmů, názorů i zkušeností, který nás všechny obohatil. Upřímně děkujeme všem, kteří přispěli svou pomocí k jeho zdárnému a důstojnému průběhu a už se těšíme na další kapitolu tohoto příběhu v Itálii!

Jana Hubená