vytvořeno: 12.5.2025, před 4 dny v rubrice Aktuality
Když se učitelé učí. Na škole proběhlo školení o nových metodách, technologiích a podnětech z praxe
Dne 2. května 2025 se na naší škole uskutečnilo dvoudílné metodické školení zaměřené na podporu pedagogické praxe, sdílení zkušeností a hledání nových cest ve výuce. Obě části, každá vedená jiným lektorem z řad našich učitelů, nabídly praktické přístupy i podněty k hlubší úvaze o povaze současného školství, přičemž leitmotivem obou bylo využití umělé inteligence pedagogy.
Praktické školení s Mgr. Romanem Chovancem
První část školení vedl Mgr. Roman Chovanec pod názvem „Praktické školení: Výukové aktivity, hry a metodická diskuse do všeobecných předmětů.“ Setkání započalo otevřenou diskusí o náročnosti a proměnách učitelského povolání. Všichni účastníci se aktivně zapojovali a sdíleli své zkušenosti a každodenní výzvy. Poté následovalo pět konkrétních aktivit, jejichž základ vznikl s pomocí umělé inteligence. Nechyběly soutěžní prvky, práce ve dvojicích i malých skupinách a překvapivě také pohybové činnosti, které do výuky přinášejí nové impulzy. Celková atmosféra byla velmi příjemná a tvůrčí. „Obdivuji nadšení účastníků a přeji všem vše dobré v učitelské profesi,“ uzavřel své školení Mgr. Chovanec.
Umělá inteligence ve výuce s Mgr. Adamem Vaňharou
Druhou část dne vedl Mgr. Adam Vaňhara se školením „Zapojení umělé inteligence ve výuce: Praktické rady a nástroje pro využití AI ve výuce.“ Tato část byla zaměřena především na potenciál a limity umělé inteligence ve školním prostředí. Účastníci se nejprve seznámili s obecnými principy fungování AI a jejím vývojem, poté se zaměřili na tvorbu kvalitních výukových promptů, tedy zadání pro práci s AI nástroji.
Proběhl nácvik správných postupů „jak promptovat“, sdílení konkrétních zkušeností z praxe a diskuse o tom, jak mohou učitelé pomocí AI podpořit svou výuku. Nechyběla ani reflexe možných rizik, etických dilemat a úvah o tom, co AI dává a bere žákům i učitelům.
Obě školení spojoval společný jmenovatel: snaha inspirovat, poskytnout oporu a nabídnout konkrétní nástroje pro každodenní pedagogickou praxi.
Na závěr si můžeme položit otázku, která zůstává otevřená nejen pro pedagogy: Jakou roli chceme jako učitelé sehrávat v době, kdy se znalosti i technologie mění rychleji než kdy dřív – a jak při tom neztratit to nejcennější, co ve školství máme: lidský rozměr vzdělávání?
Mgr. Roman Chovanec a Mgr. Adam Vaňhara
