vytvořeno: 28.9.2025, před 24 dny v rubrice Aktuality
Díky projektu „Sebevzdělávání: vstupní brána k lepší budoucnosti“, který realizujeme v rámci programu Erasmus+, mají možnost vyrazit na zkušenou do zahraničí nejen naši žáci, ale i naši učitelé. A co učitelé dělají na takovém job-shadowingu (tedy stínování)? Opravdu stínují, tedy chodí se zahraničními kolegy do jejich hodin, pozorují třídu, metody používané učitelem, diskutují s učiteli o problematickém učivu, jeho uchopení, pracovních listech, materiálech a řeší třeba i inkluzi.
A tak to bylo také na naší partnerské škole v německém Tönisvorstu. S touto školou jsme dlouho spojeni nejen skrze výměnné pobyty našich žáků, ale také díky partnerství mezi městy Staré Město a Tönisvorst. V pondělí 22. září 2025 nás přivítala ředitelka Michael Ende Gymnázia Nicole de Bruyn, se kterou jsme probírali výhody Erasmu pro studenty a pedagogy, ale i to, co nás čeká. Poté nás představila svému kolegiu (tedy pedagogickému sboru). Němečtí kolegové mají společnou sborovnu, kterou sdílí všichni společně. Jejich pracovní místa jsou malá, skládají se jen ze stolu a židle a nikde nevidíte nějaké sešity, učebnice atd.
A pak jsme již nastoupili přímo do výuky. Překvapilo nás, že většina hodin trvá 90 minut. Také nás překvapilo, že studenti nemají kmenové třídy a že se na každou hodinu stěhují. A to, že mají ve vyšších patrech koberce. A aby těch překvapení nebylo málo, tak nás překvapila i zima, která ve škole byla. Studenti se nepřezouvají, celý den jsou v botách, mikinách a občas i v bundách. Učitelé i studenti hodně větrají, často se na chodbách kromě studentů prohání i studený vítr.
A jak vypadají hodiny na německém gymnáziu? Všichni studenti od 6. třídy mají své iPady a učitelé s nimi sdílí materiály v prostředí One Note (obdoba Classroomu). Učitel může u mladších studentů sledovat to, co student na iPadu právě dělá, jak rychle postupuje v plnění úkolu atd. Vyučovací hodiny jsou postaveny kompletně odlišně oproti českému vzdělávacímu systému, protože 50 % známky tvoří aktivita v hodinách. Proto jsou studenti hodně aktivní, stále se hlásí, diskutují o pojmech, sdělují své názory, stále se snaží do hodin zapojovat. Zbylých 50 % známky pak tvoří známky z testů, ústního zkoušení (forma je v gesci učitelů, minimálně jsou to 2 známky za pololetí). Mladší žáci jsou hodnoceni známkou (od 1 do 6, kdy 6 je nejhorší známka) a starší jsou hodnoceni body (od 0 do 15, přičemž 15 bodů znamená sehr gut plus). A největší zajímavostí je, že pokud student či studentka odpoví moc dobře, tak jej celá třída ocení klepáním prsty na lavici.
A v jakých hodinách jsme byli a co jsme zažili? Mgr. Jitka Staňková navštěvovala zejména hodiny matematiky, ale také fyziky. A co si odnáší z job-shadowingu? „Výuka matematiky je hodně zaměřena na logické vyvozování s možností využití v praxi. Ve výuce pracují žáci s volně dostupným programem Geogebra. Procvičování učiva je odstupňováno podle náročnosti, ne všichni žáci vyřeší vše. Společně si řeknou, zda si z hodiny něco nového odnáší. Žáci jsou komunikativní, doptávají se na zpřesnění a správnost svých hypotéz.“ A co pro ni bylo nejvíce inspirativní? „Inspirací je to, že hodina je nastavena tak, aby si žáci mohli objevovat zákonitosti fungování jevů sami. Mají možnost si tyto objevy prodiskutovávat navzájem se spolužáky, přičemž učitel je zde v roli průvodce celého výukového procesu.“
Mgr. Helena Hlavačková, Ph.D. se v rámci job-shadowingu věnovala tématům inkluze a využívání digitální techniky ve výuce. Po týdnu navštěvování různých vyučovacích hodin říká: „Inkluze je v německé škole vnímána velmi silně. Vzhledem k opravdu velkému počtu žáků pocházejících z nejrůznějších, nejen evropských, zemí, je tento sociální princip běžnou součástí německého školského systému. Pro žáky pocházející z jiného než německy mluvícího prostředí, jsou v rozvrhu vyčleněny speciální vyučovací hodiny, (DAZ -Deutsch als Zweitsprache). V těchto hodinách jsou žáci členěni nikoliv podle věku, nýbrž podle úrovně německého jazyka. Pro postup do vyššího kurzu je nutno složit postupovou zkoušku. V rámci ostatních vyučovacích hodin mohou, ale nemusí, být tito žáci v průběhu prvních dvou let hodnoceni. Po uplynutí dvou let studia na německé škole je posuzováno, zda žák dosahuje dostačujících výsledků, aby mohl pokračovat ve studiu na gymnáziu. V opačném případě je mu doporučeno pokračovat na jiném typu školy.“ V rámci využití digitálních technologií ve výuce si pak všimla zejména techniky, která usnadňuje práci se žáky, kteří vůbec neumí německy. Tito žáci využívají speciální tužku “Bookii“, pomocí které se učí základní slovní zásobu. Touto tužkou si žák ukazuje na obrázky, pod nimiž jsou německé názvy. Skrze poslech a vizualizaci si slovíčka opakuje.
Mgr. Soňa Patočková se zaměřila na sledování výuky v hodinách informatiky, geografie a anglického jazyka. Výuka informatiky se většinou odehrává jako kombinace tvz. unplugged metod, tedy metod, kdy není zapojen počítač a studenti pracují s tužkou a papírem, a práce s počítačem. Žáci se učí programovat; začínají v programu Scratch, později se přidá programovaní v Pythonu a ti nejzdatnější pak pokračují v programování v Javě. K programování v Javě přistupují formou aktivity, kterou lze označit jako „Mars rover programming“, kde programují cestu vozítka Mars roveru a sbírání různých přírodnin a vyhýbání se překážkám. A co zaujalo Mgr. Patočkovou? „Osobně mě překvapila vybavenost učeben. Očekávala jsem spoustu učebních pomůcek, od 3D tiskáren, laserů, robotických ramen, robotů atd. Nic z tohoto vybavení ovšem v německé škole není. V každé třídě ale mají interaktivní tabuli propojitelnou bezdrátově s iPadem či notebookem“, řekla Patočková. „Také jejich systém práce se studenty je hodně inspirativní a je vidět, že se hodně řeší na celostátní úrovni. Role učitele je v Německu vnímána spíš jako role průvodce studiem či mentora, který žáky provází záludnostmi jím vyučovaného předmětu. Samotná aktivita je na studentech a jak již tady bylo řečeno, tak jejich aktivita se promítá do výsledné známky z padesáti procent“. V hodinách geografie, které jsou ve vyšších ročnících vedeny v anglickém jazyce, se studenti zaměřují spíše na humánní geografii, například na globální problémy lidstva. Studenti v průběhu hodiny sdělují své názory, postřehy, pracují s materiály, články, pracovními listy (které mají k dispozici ve svých iPadech). Učitel dává žákům prostor na zpracování daného tématu a spíše než o klasickou výuku, jde o kontinuální diskusi mezi studenty a učitelem. Pokud se najde někdo, kdo v danou chvíli nechce odpovídat nebo neví odpověď na otázku, nevadí to. Prostě se zapojí o něco později, až si bude jistý. Výborné je, že ve chvíli samostatné práce učitel diskutuje s těmi žáky, kteří třeba nerozumějí zadání nebo si chtějí ověřit, že informace, kterou chtějí použít a kterou si pamatují, je správná. Výuka anglického jazyka v nejvyšším ročníku je zaměřena na práci s textem, jeho analýzou. V navštívené hodině šlo o rozbor slavného projevu Martina Luthera Kinga Jr. „I have a dream“. Studenti se na tomto projevu učili, jak začít se shrnutím projevu, jak projev hodnotit a spolu s učitelkou Tanjou vytvářeli hodnotící mentální mapu.
Hlavním tématem pro Ing. Zdeňka Pilku bylo sledování metodických a didaktických postupů v biologii a sledování používání digitálních technologií v přírodovědných předmětech. „Velkou výhodou je propojení tabletů s texty probíranými v daném tématu“, řekl Pilka, „Viděl jsem nasazení studentů i kolegů, zažil jsem i předvádění pokusů a byl jsem překvapen z toho, že studenti nechávají vyjadřovat své spolužáky bez toho, aniž by nějak jejich názory či odpovědi hodnotili“.
Vše se odráží od toho, že v Německu se hodně zvýšila v posledních letech vážnost a prestiž učitelů. Je to dáno i tím, že se hodně zpřísnily podmínky pro studenty oboru učitelství, možná i tím, že rodiče se více podílejí na chodu školy. K tomu nám ředitelka školy Nicole de Bruyn řekla: „Učitelská profese v Německu prošla obrovským vývojem. Univerzity začaly hodně odlišně vzdělávat budoucí učitele, což se promítlo také do jejich studia. Současný student musí absolvovat 5 let studia a poté se na jeden a půl roku stane praktikantem ve škole. Na závěr své praxe musí složit zkoušku, která probíhá před komisí, v níž je ředitelka dané školy, zástupci rodičů, zástupci univerzity, města atd. Praktikant musí ukázat práci ve 2 hodinách, musí v těch hodinách předvést různé didaktické metody, používat digitální technologie a na závěr ho čeká kolokvium, kde na něj čekají záludné otázky od komise z oblasti didaktiky, psychologie a odborných předmětů.“
Musíme říct, že jsme za ten týden nasbírali nespočet zkušeností a naše rozhovory se neustále točily kolem metod, komunikace, aktivit atd. Byl to velmi zajímavý týden a všem našim kolegům přejeme, aby měli možnost si toto také zažít.
Mgr. Soňa Patočková
