Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město
Staré Město, Velehradská 1527

Naši studenti vykouzlili úsměv na tváři klientů DOZP

vytvořeno: 16.6.2016, před 2 roky v rubrice Aktuality

Jistě jste si všimli, že před naší školou vyrostla během školního roku nová přírodní učebna, jejíž součástí je i malá bylinková spirála s jezírkem. Do přírodní učebny se v průběhu roku podívaly různé třídy a naším plánem bylo, aby se na bylinkovou spirálu a přírodní učebnu podívali i klienti Domova pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) ze Starého Města. Plánovali jsme seznámit klienty, ale i zaměstnance DOZP, s různými druhy bylinek, chtěli jsme společně vytvořit domečky pro škvory, dokončit hmyzí hotel a vyrobit přírodní paletku plnou barev.

Akce byla naplánována tak, aby se jí účastnili v roli „lektorů“ studenti naší školy. Myslela jsem si, že najít skupinu studentů, které nebude proti mysli jít na 2 hodiny za klienty DOZP a zprostředkovat jim informace o bylinkách, spolu vytvořit domečky, komunikovat s klienty, bude těžké. Jsem ráda, že jsem se zmýlila. Hned první oslovená skupina seminaristů z dějepisu ze 3.G a 3.H s nápadem souhlasila. A to i přesto, že přesně nevěděli, do čeho jdou.

Po menších přípravách jsme osudovou středu zamířili za klienty DOZP. Na pracovní stůl jsme si rozložili naše propriety a čekali na klienty, kteří přicházeli sami nebo v doprovodu pracovníků DOZP. Brzy se kolem nás vytvořila poměrně velká skupina a akce mohla začít. Po malém úvodu se mezi klienty a pracovníky vmísili seminaristé, kteří s bylinkami v ruce vysvětlovali jejich léčivé účinky a chuť. Mnohé bylinky také klienti ochutnali. A nejen klienti. Jak akce pokračovala, tak se do jejího průběhu zapojovali také pracovníci, kteří se studentů ptali nejen na účinky bylinek. Největší úspěch mezi všemi zaznamenala sladká stévie a máta peprná. Další aktivitou byla tvorba přírodní paletky, kdy naši studenti pomáhali klientům lepit různě barevné květy a části rostlin na paletku. Bylo vidět, že tato aktivita baví jak klienty, tak studenty. A podobné to bylo i se stavbou škvořích domečků a hmyzího hotelu. Vyrobené škvoří domečky jsme pak zavěšovali na stromy v zahradě DOZP, kde budou sloužit jako ochrana proti mšicím.

V průběhu celé akce bylo krásné pozorovat studenty jak, po počátečních rozpacích, vkládají do akce své srdce, jak komunikují s klienty, smějí se s nimi, pomáhají jim, fotografují se s nimi a mají stále větší úsměv na tváři. Po dvou hodinách jsme odcházeli s neskutečně dobrým pocitem u srdce a s velkým úsměvem na tváři.

Milí semaristé, děkuji vám za vaši odvahu, se kterou jste do akce šli, a je mi velkou ctí vyřídit vám poděkování od klientů, zaměstnanců a vedoucí DOZP.

Mgr. Soňa Patočková




Jak seminář dějepisu jednoho dopoledne změnil svůj plášť aneb jak to viděla Karolína Tomečková


Poslušně hlásím, že se „paňčelka“ Soňa Patočková dopustila prohřešku nejvyššího stupně a to tím, že nás, vzorné studenty, nemilosrdně ukradla z vyučování a naplánovala nám inovativní program trochu jiného rázu, inu vstříc novému poznání do Domova pro osoby se zdravotním postižením v našem domovském Starém Městě. Každopádně, přátelé, kecám, lžu a vymýšlím si. Ba právě naopak jsme zase jednou naložili se dnem do očí bijíc až tak epochálně, že se naše dobré duše skoro vznášely v růžových oblacích skvostných pocitů. Ovšem nyní je čas na klasickou infantilní otázku: ,,A proč?‘‘

Náplní dne nebylo nic jednoduššího, než vykouzlit pár lidem úsměv na tváři. Do DOZP jsme si to trochu našponovaně mašírovali s vymyšlenou řadou aktivit pro zdejší rezidenty, kteří trpí různými nepříjemnými kombinacemi fyzického a hlavně duševního postižení. Jenže netřeba je litovat, velký poradce káže postavit s nimi kupříkladu škvoří domečky, luxusní hotel pro bohatý hmyz nebo třeba dle libosti paletku složenou z libovolných květů. Chvíli jsme si také hráli na všeznalé babky bylinářky a z naší nové monumentální bylinkové spirály jsme nenápadně ukradli pár kousků a dali těm odvážnějším ovonět i ochutnat. Zkuste dané činnosti nabídnout jiným ,,normálním‘‘ lidem a uvidíte, jak vás neomaleně nacpou do titěrného hotelu namísto hmyzu. V onom DOZP z toho měli snad nikdy nekončící radost, ono nadšení pro maličkost.

Občas jsem se trochu strachovala, odhaleno. Jedna z místních srdečných klientek, pro vysvětlení, měla nikdy nekončící hlad a hrdě bojovala o mou svačinu. A faktem, že jsem se jim smála, se nestydím vyjít na světlo. Bod zlomu je však to, že úsměvné mi nepřišlo nic jiného než realita, kdy se radují z nových lidí, co se nabídli s nimi trávit špetku čas. Také mě rozesmál pán, co při focení společného fota snad minutu v kuse vášnivě křičel ,,sýr‘‘. Radostí pro mě byla i slečna s plyšovým méďou Toníkem, která se s námi chtěla neustále fotit. Všichni nám vyšli vstříc a nikdo po nás neházel vozíčky a podobné věci. Za celé dopoledne se neprojevila ani známka násilí, snad jen útok travin, které nelítostně napadly mou neohrabanou alergii. Pardon.

Na závěr děkujeme vřele za nový mírumilovný pohled na svět zpřístupněný pomocí necelých dvou hodin mimo areál školy v příjemném altánku v příjemně jiném světě. A taky pěkně děkuji, že mám teď hlubokou depresi z toho, že mnozí z nich umí nádherně vyšívat a kreslit, což je nadání, které mi nikdy neproudilo v žilách.

Karolína Tomečková, 3.G


Spolupracujeme

© Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město